|
|
Altruismus v biblických textech a filozoficko-náboženských textech Číny
Kříž, Martin ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Altruismus biblických textech a filozoficko-náboženských textech Číny Klíčová slova Altruismus, Starý zákon, Nový zákon, křesťanství, agapé, sociální nauka církve, sekularismus, ateismus, sociobiologie, konfucianismus. Tématem této práce je altruismus, jak se projevuje v textech Starého a Nového zákona, v sociální nauce církve a v konfucianismu. Altruismus je popsán jako velmi abstraktní pojem, který vznikl a začal se používat v jisté polemice vůči náboženským pojmům a pozornost je věnována tomu, jak dalším používáním toto polemické ostří vymizelo a sami křesťané ho používají. Práce srovnává pojem altruismus s konkrétním pojmy křesťanské tradice amor, eros, caritas a agapé. Je probráno pojetí altruismu v západní myšlenkové tradici od Aguste Comta po dnešní sociobiology. Exkurs do čínské kultury ukazuje etický systém s jinými východisky. Sociální nauka církve jako reakce na aktuální problémy a nové myšlenkové proudy je představena od konce 19. století po současnost.
|
|
|
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.
|
|
| |
|
|
O mravencích a lidech. Myrmekologické inspirace antropologie na příkladě V. J. A. Nováka (1919-1997)
Hampl, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Práce prezentuje dílo a život Vladimír Jana Amose Nováka, ukazuje jeho hlavní myšlenky koncentrované kolem principu sociogeneze a poukazuje na jejich inspiraci především ve starší tradici německé a ruské biologie, uvažuje jeho teorie o evoluci člověka jako odvislé od principu sociogeneze a ukazuje několik svébytných příspěvků Nováka, a to sice především jeho myšlenky o postupující neotenizaci člověka a evoluční tendenci ke sdružování. Chápe princip sociogeneze jako biologický, ale zároveň i politický koncept a proto si všímá i značných politických důsledků Novákových myšlenek, představených především na jeho úvahách o lidské společnosti. Zaobírá se jeho vztahem k tehdejší vědě mimo střední a východní Evropu, představuje Novákovu snahu sjednotit přírodní vědy pod jednotný evoluční rámec a vytvořit tak všeobjímající syntézu věd. Tento materiál slouží jako příspěvek k analýze dynamiky, vztahu, hranic a vyjednávání lidského a zvířecího v přírodních vědách. Princip sociogeneze i ve své aplikaci na člověka a lidskou společnost se tak ukazuje jako odvislý od myrmekologických bádání. Proto je rovněž na A. Forelovi, W.M. Wheelerovi a E.O. Wilsonovi prezentována inspirace jejich antropologických myšlenek ve studiích o mravencích.
|
|
|
Teorie her a evoluční etika
BARTÁK, Jakub
Jedním z hlavních úkolů evoluční etiky je konvenční biologické objasnění recipročního altruismu a s ním souvisejících adaptivních funkcí fenoménu lidské morality. Evoluční etika předpokládá, že evoluce altruismu probíhala společně s vývojem morálních citů a intuicí, které tuto strategii podmiňovaly. Pro svou argumentaci využívá matematickou disciplínu zvanou teorie her, která pomocí matematického modelování její hypotézy podporuje. Právě vztah obou jmenovaných disciplín je hlavním předmětem reflexe této práce. V první části uvedu základní informace o evoluční etice. Vedle úkolu a metod objasním význam altruismu jakožto stěžejního pojmu reflektované problematiky. Ve druhé části se budu zabývat obecnější charakteristikou matematické disciplíny zvané teorie her. Popíši její předmět, metody a základní pojmový aparát. Třetí úsek bude obsahovat některé souvislosti aplikace teorie her v evoluční etice. Zde se budu podrobněji zabývat klasifikací herních strategií, které reprezentují jednotlivé typy jedinců z hlediska jejich tendence ke spolupráci, soupeření či zradě, a mírou jejich úspěšnosti ve hře zvané vězňovo dilema, která je matematickým modelem některých konfliktních situací. Metodou, kterou použiji, je syntéza, kombinace a komparace poznatků získaných z teoretické analýzy odborné literatury
|
|
|
Může ekonomie zkoumat chování zvířat?
Pokorný, Michal ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Cílem této práce je zodpovědět otázku, zda ekonomie může zkoumat chování zvířat. Nejprve je třeba vymezit samotný subjekt ekonomie, tedy určit, čím se má ekonomie zabývat. Dostanu se především k problematice účelového jednání, otázce racionality a směny. Následně budu zkoumat, zda lze tuto teorii aplikovat na chování zvířat a zda má taková aplikace smysl. Ve své práci poukáži i na omyly, kterých se mnozí ekonomové dopouštějí ve svých názorech na chování zvířat a při své argumentaci, proč chování zvířat není předmětem ekonomie.
|
host ::
RSS.